Falešná láska

Láska muže a ženy má být osvobozující a má přispívat k osobnímu dozrávání a dovršení životní zkušenosti dospělé osoby. Avšak opravdového sjednocení, z něhož vychází požehnání a pocit štěstí, není snadné dosáhnout. Španělský existencialistický filozof Ortega y Gasset popisuje tři odlišné podoby falešné lásky, které mohou existovat mezi mužem a ženou. Falešná podoba lásky spíše člověka deformuje, než aby přispívala k rozvoji lidské osobnosti.

1.Fyzické dobývání. Jeden z partnerů (nebo oba dva) pohlíží na druhého jako na zdroj fyzického sexuálního potěšení. Partner je považován za objekt, předpoklad a zdroj mého vlastního uspokojení.

2. Psychologické dobývání. Druhá falešná představa o lásce je ještě pokřivenější než ta první. Jejím cílem je dobývání pomocí znalosti lidské psychiky. Jasný směr a správné kroky jsou v tomto případě mnohem subtilnější a jsou určeny k psychologickému svádění partnera, aby se zamiloval, padl k nohám svého dobyvatele, byl ovládnut a podřídil se nejen tělesně, ale celou svou osobností. Jestliže tato strategie slaví úspěch, předstíraný milovník téměř okamžitě ztrácí zájem o druhou osobu, nad kterou zvítězil. On nebo ona se stanou pouhou trofejí v jeho vzpomínkách. "Když je ryba v síti, lov skončil."

3. Vytvořená představa. Když se muž nebo žena poprvé zamiluje, obvykle nezná svého partnera, jaký je ve skutečnosti. Zamiluje se však do své "představy" o tom, jaký by ten druhý měl, být. Představa bývá vytvořena podle matky či otce, navíc mírně deformovaná romantickými knihami či seriály.